|
|
Živá příroda ve 3. ročníku
Pokorná, Daniela ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Práce se na základě výzkumu a s přihlédnutím k literatuře zabývá tím, jak je ve třetí třídě základní školy dětem prezentováno učivo o živé přírodě, jak je procvičováno a zkoušeno a jakých chyb se děti při tomto zkoušení dopouštějí. Vychází z pozorování, rozhovorů a analýzy artefaktů, na které je nahlíženo s využitím Piagetovy teorie kognitivního vývoje a závěrů jeho výzkumu o dětském pojetí života. V první části se snaží hledat odpovědi na otázky: Jak je pojem "živá příroda" ve výuce strukturován z hlediska logických a infralogických struktur? Co je vlastně pro děti při procvičování a zkoušení tohoto pojmu pracné? S jakými jednotlivými pojmy, náležejícími do obsahu pojmu "živá příroda", se v hodinách děti setkávají? Výzkum ukazuje, že látka o živé přírodě je s dětmi probírána a procvičována prostřednictvím některých logických (vyjmenovávání, seskupování a třídění) i infralogických operací (vztahy v čase a prostoru). Děti o něco více děti chybují tam, kde mají vyjmenovávat a seskupovat pojmy. Do obtížnosti může vstupovat to, že prostřednictvím těchto myšlenkových operací se děti učí uspořádat to, co mnohdy znají z vlastní zkušenosti. A právě rozdílná zkušenost může být dětem pomocí, ale také bariérou v osvojení učiva. Posledním důvodem chybování dětí mohou být i samotné pojmy, se kterými se při...
|
|
|
Spiritualita mladých Romů
Lorencová, Linda ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
Diplomová práce s tématem "Spiritualita mladých Romů" pojednává o spiritualitě mezi mladými Romy. Zabývá se spiritualitou obecně a pojednává o jejích rovinách, možnostmi sycení a vázaností na instituci. Také obsahuje kapitolu popisující historii Romů a fenomény spojené se spiritualitou Romů. Cílem práce je zjištění, zdali jsou tyto fenomény v souvislosti s romskou religiozitou stále aktuální a zdali se liší v Ústeckém kraji a na východě Slovenska, kde mají tyto tradice v majoritní společnosti stále zastoupení. V práci také zjišťuji, zdali dochází k synkretismu. Pro praktickou část jsem zvolila kvantitativní výzkum s technikou dotazníkového šetření.
|
|
|
Sémiotická "etnografie" Deleuze a Guattariho a ne-standardní animismus
Šír, David ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Výchozím bodem práce je pojetí domorodého animismu, který Félixe Guattariho v pozdním díle na sklonku života uchopil jako formu subjektivity fungující skrze odlišné režimy znaků než "moderní". Animistické sémiotiky jsou "polysémické" a "trans- individuální," přičemž namísto stavění ostrého rozdělení sfér "přírody" a "kultury" zabydlují realitu "kolektivními entitami napůl-věc napůl-duše, napůl-člověk napůl-zvíře, stroj a tok, hmota a znak." Cílem většiny textu je posléze především stopování těchto sémiotik napříč společným dílem Deleuze a Guattariho. Po úvodním vyznačení kontextu Deleuzeho filosofie a jejího specifického "obrazu myšlení" a výkladu základních pojmů se zaměříme na popis a komparaci sémiotických "etnografií" Anti-Oidipa a Tisíce plošin. První díl sleduje napříč "universální historií" způsoby hominizace (polidštění) člověka ze stavu přírody pomocí rozličných forem zápisu, jimiž se konstituují společnost a kultura. Těchto způsobů je více, a neprobíhají tedy jen pomocí jazyka. V limitní zkušenosti schizofrenie autoři Anti-Oidipa nacházejí moment předcházející tyto historicky podmíněné formy hominizace. Oproti tomu druhý díl sleduje pluralističtější a méně antropocentrický obraz: ústřední roli zde získávají asignifikantní sémiotiky ne-lidského afektu - tedy stávání- se - procházející...
|
|
|
Historie a mýtus v románu Náměsíčná země mosambického spisovatele Mii Couta
Trsková, Klára ; Dufková, Vlasta (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
Práce se snaží zjistit, jak se kategorie historie a mýtu promítají do románu Náměsíčná země (1992) a jaký význam má prozaická tvorba Mii Couta pro obnovení mosambické kultury v období po skončení občanské války. Na základě relevantních fakt z historie Mosambiku se zaměřením především na úsek mosambických moderních dějin druhé poloviny dvacátého století, do kterého je děj románu zasazen, a vymezení pojmů mýtus, mytický čas, animismus, náboženský fetišismus a kult předků pak analyzuje odraz těchto pojmů v díle.
|
|
|
Imaginace ve výtvarném umění
Dočkalová, Hana ; Šamšula, Pavel (vedoucí práce) ; Arbanová, Linda (oponent)
Název: Imaginace v umění Abstrakt: Diplomová práce se zabývá pojmem imaginace z psychologického a filosofického hlediska. Z pohledu vývoje osobnosti dítěte nahlíží funkci imaginace v souvislosti s filmovou a audiovizuální produkcí. Na vybraných ukázkách zkoumá vztah imaginace a filmové a audiovizuální tvorby. Ukázky zahrnují experimentální film a animaci, surrealistickou a avantgardní tvorbu a videoart. Didaktická část obsahuje náhled na současné pojetí filmové a audiovizuální výchovy a na pojetí tvořivosti ve výtvarné výchově. Dále uvádí didaktické příklady z praxe. Klíčová slova: Imaginace, filmová a audiovizuální výchova, výtvarná výchova, tvořivost, animismus
|
|
|
Živá příroda ve 3. ročníku
Pokorná, Daniela ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Práce se na základě výzkumu a s přihlédnutím k literatuře zabývá tím, jak je ve třetí třídě základní školy dětem prezentováno učivo o živé přírodě, jak je procvičováno a zkoušeno a jakých chyb se děti při tomto zkoušení dopouštějí. Vychází z pozorování, rozhovorů a analýzy artefaktů, na které je nahlíženo s využitím Piagetovy teorie kognitivního vývoje a závěrů jeho výzkumu o dětském pojetí života. V první části se snaží hledat odpovědi na otázky: Jak je pojem "živá příroda" ve výuce strukturován z hlediska logických a infralogických struktur? Co je vlastně pro děti při procvičování a zkoušení tohoto pojmu pracné? S jakými jednotlivými pojmy, náležejícími do obsahu pojmu "živá příroda", se v hodinách děti setkávají? Výzkum ukazuje, že látka o živé přírodě je s dětmi probírána a procvičována prostřednictvím některých logických (vyjmenovávání, seskupování a třídění) i infralogických operací (vztahy v čase a prostoru). Děti o něco více děti chybují tam, kde mají vyjmenovávat a seskupovat pojmy. Do obtížnosti může vstupovat to, že prostřednictvím těchto myšlenkových operací se děti učí uspořádat to, co mnohdy znají z vlastní zkušenosti. A právě rozdílná zkušenost může být dětem pomocí, ale také bariérou v osvojení učiva. Posledním důvodem chybování dětí mohou být i samotné pojmy, se kterými se při...
|
host ::
RSS.